Mé putování začíná odchodem z domu v 4:44 za svitu sestřičky Luny. 5:44 mi jede vlak z Praha - Hlavního nádraží směrem na Českou Třebovou(CT), kde musím přestoupit na další spoj vlakem do Svitav a poté krátce autobusem do všem známého fatimského poutního místa, českomoravského Koclířova. Cestou se samozřejmě modlím radostný růženec a Korunku za obrácení hříšníků a za šťastnou cestu a aby mi Maminka poslala sestru nebo bratra, abych neputovala sama. Po krátké snídani vystupuji za cca hodinu a půl v CT z vlaku. K mému překvapení už na nástupišti se potkávám s  poutníci Annou od Šternberka, která po 10 letech putuje, celá šťastná. I já, že Pán mě provází a rychle vyslyšel mou prosbu! Od této chvíle jsem věděla, že pobyt bude požehnání  a už je. S Annou cesta ubíhá sama.Vzpomínáme na naše minulá putování sem. Já před dvěma lety, 15.8.,kdy u sochy sv. Jana Pavla II. vyprošuji ochranu a šťastný porod synovců - dvojčat, který byl velmi ohrožen... Ti se pak vyklubou 22.10., hádejte kdo je jejich patronem? Už přijíždíme na autobusovou zastávku Spáleniště, kde nás řidič vypouští, vstříc české Fatimě, kde na nás čeká putovní socha Panny Marie Fatimské z Portugalského  Cova da Iria, u které si chci vyprostit dar zdraví, ochranu a požehnání pro mou životní cestu, psychicky i fyzicky zcela vyčerpaná. 

Den předtím zničená průjmy od snězení něčeho špatného, ale večer před tím jsem prosila Pána, ne jak já, ale jak Ty Pane! Zda chceš, abych doputovala i za této situace, děj se Vůle Boží. 
Cestou jsem si vzala raději samé suchary, abych opět ve vlaku neskončila na WC. Na pouti se stejně pije jen voda a jí se chléb. Musím ale podotknout, že ráno bylo příjemné, byla jsem odpočetá a nabrala jsem sil a i průjem byl pryč. Pán dělá zázraky!
Doputováváme do Koclířova, na místě je již mnoho poutníků z celé ČR. Přijíždí další autobusy, další poutníci a poutnice. Ze všeho nejdříve děkuji Bohu a Mamince, že zde mohu být a pak kvapem do kopce v davu běžím k soše sv. Jana Pavla II., kterého objímám duchovně a děkuji opět za dvojčata. Jsou úžasní, a to jen díky jejich patronovi! Hlavně, aby byli zdraví!
Při té příležitosti si vykonám vedle na lavičce sv. zpověď, abych Pána přijala za chvíli s úplně čistým srdcem a opět objímám papeže Fatimy.
Anička jde za mnou - jsme jako siamská dvojčata. Zabíhá pro obrázky Panny Marie z Cova da Iria. Když ji ale uvidím pak v kostele na důstojné podstavci ozdobené něžnými bílými kvítky, dostane mě to. Rychle svěřit na lísteček své prosby a vhodit je do džbánu, aby vše Naše Maminka mohla přednést svému Synu, Pánu Ježíši. Poutní mše svatá bude sloužena v poutním areálu na hlavní tribuně v 10:30, na úmysly poutníků, ještě před ní bude průvod se sochou z kostela sv. Jakuba Staršího a sv. Filomény.
Nikdo z nás netuší, kolik se nás zde sejde, ale areál se začíná postupně zaplňovat davy poutníků a další sem proudí. Od rána je zima nyní začíná poprchávat. Procházím si zahradní areál a zvoním na zvoneček,
něco si přeji. Socha Panny Marie je na místě, mše sv. tedy muže začít, hlavním celebrantem bude primas česky, arcibiskup Dominik Duka OP, spolu s českými biskupy a mnoha kněžími z celé ČR.
 
Poté ve 12 hodin bude naše česká zem slavnostně  zasvěcena Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Všude vnímám velké Boží milosti a dotyk Boží ruky, nejvíce milostí ale přichází od samotné sochy Panny Marie Fatimské! Je tak překrásná, že se to nedá ani všemi slovy popsat, vše by nevystihlo Její nekonečnou krásu a vznešenost, která Ji obklopuje.
 
Její Neposkvrněné Srdce zvítězí!
 
Při sv.mši všichni ukrytí pod deštníky, tak jako v roce 1917, ale píše se se o 100 let více 2017. Mystické datum, mystické místo. 
11:55 z ničeho nic se obloha roztrhne, a bratr slunce ozáří celý Koclířov, ze zimy je najednou 30stupnů, záře je tak silná, že až bere dech. Musím podotknout, že jsem chtěla zůstat v klášterním kostele a sledovat mši na pověstné TV, z ničeho nic se mi ale udělalo nevolno a musela jsem běžet na vzduch. Duch svatý mě umístit vlevo od tribuny na svah, takže jsem měla krásný výhled i na tribunu i na sochu Panny Marie.
Byl to nepopsatelny pocit, nezapomenutelný zážitek, všem bych ho přála zažít! Měla jsem pocit, jako bych se slunce mohla dotknout, také jsem vnímala intenzivní nepopsatelnou lásku, která se vylila nad celým krajem. Bylo to mystické.
Pan kardinál Duka měl krásné kázání, kdy mi vyhrály slzičky dojetím. Jeho trefné, ale přitom citlivě podané kázání ve mne zanechalo stopu. Při zasvěcování celé ČR Neposkvrněnému Srdci Panny Marie to tento pocit jen podtrhovalo a já cítila velkou satisfakci, za všechny mé modlitby k Panně Marii, kdy jsem Jí tuto prosbu denodenně opakovala! Také velký dík, že mohu být  dnes na tomto kousku travičky v dešti a okolo velká (asi 8000 lidí) rodina Božího lidu. Po přijímání Nejsvětější svátosti z rukou pana biskupa Jana Baxanta, jsem věděla, že jdu správnou cestou, přesně tam, kde mě Pán chce mít. Všechen zmatek, únava, nemoc jako by odpluly neznámo kam?
Po mši svaté nás čekal s Aničkou oběd z vlastních zásob, poté návštěva vyhlášené cukrárny a ochutnávka místních domácích koláčů, napečených místními farnicemi s obětavou láskou (bylo jich snad taky 8000).
Poté opět malá prohlídka areálu, focení fotek na památku z Aniččinýho foťáku, výprava hlavně k sošce Panny Marie Lurdské a k sv. Josefovi, vyprosit si další milosti.
15:30 odcházím s Aničkou si vyposlechnout do klášterního kostela duchovní slovo otce Pavla Dokládala, poté začíná Mariánské večeřadlo a pak je opět mše svatá v 17hodin. Většina poutníků již odcestovala zpět ke svým domovům před celoroční adoraci. Já zůstávám, kdy se bude tato příležitost opakovat, opět za 100 let?
Na adoraci před Nejsvětější svátostí vystavenou před sochou Panny Marie Fatimské nás nezůstalo mnoho. Zabalená do pujčené deky, adoruji skoro celou noc. 
 
Děkuji Bohu a Panně Marii Fatimské a všem, že jsem mohla být v tento den, jako zázrakem, na tomto požehnaném místě a před Nejsvětější svátosti zrze ruce Panny Marie Fatimské odevzdat sebe, blízké, přátele a známé do jejích služeb.
 
Klára